Aktuální hodnocení, hodnotilo 0 uživatelů.
Přihlaste se a přidejte své hodnocení.
První rybaření na Tovačově
Autor: Ondřej David
Datum: 15.08. 2017
Přečteno: 60x
Je sobota 5. srpna cca 4 hodiny ráno a já se vydávám na dlouho vytoužené 1. chytání na Tovačov. Nikdy jsem na této vodě nechytal, proto beru skoro všechno, co mám doma. Mám tak nacpané auto, že jsem musel nechat i ženu doma :-D .Po půl hodině jsem dorazil k vodě a vyhlížím kamaráda Tomáše, který je tady už od čtvrtka. Po 15 minutách jsem Toma našel a chci začít vybalovat. Nejde to... Tato voda je nádherná... Já plný adrenalinu a očekávání jen sleduju s úžasem vodu a nevnímám, že na mě Tomáš mluví. Cca po 15 minutách kómatu mě Tomáš s úsměvem vrazí do ruky panáka. Tak ho kopnu, vzpamatuji se a jde se vybalovat. Jelikož Tomáš už ve čtvrtek vyhledal lovná místa a zakrmil, mám to celkem bez starostí. Zavážíme 1. prut a jde se na to. Jelikož je zavážení a výběr místa s echolotem pro mě nová zkušenost, tak jsem moc rád, že mi se vším Tom pomáhá a ochotně vysvětluje co a jak. Po cca hodinové instruktáži vyražím na vodu sám a snažím se vyhledat si vhodné místo sám. Samozřejmě, že je to v okolí Tomové bójky, protože trochu spoléhám na jeho zkušenosti s výběrem lokality. Zhruba po další půl hodině na vodě jsem našel 3 místa, které se mi opravdu líbí. Pro jistotu jedu pro Toma ke břehu a jedu mu místa ukázat. Dle jeho slov to vypadá nadějně, takže vybírám čistý plácek cca 6 m2 mezi lesem trav. Jelikož je tam cca 30 cm bahna tak dávám 0,4 m dlouhý návazec a pokládám. Pod háčkem mám kouli 24 mm+ 12mm pop- up . Ještě naházím kolem 50 ks půlených a celých boilies a jedeme ke břehu. Mám svoje 1. vyhledané místo a jsem moc zvědavý a taky dosti nervózní, jestli se odtud povede nějaká ryba. A je mi celkem jedno jaká. Prostě by mi to udělalo radost. Přijíždíme ke břehu. Dávám prut do stojanu. Ještě backleada a hotovo. Spokojeně usedám do křesla a dáváme panáčka. ,,Tak ať to jezdí...,, připíjíme.
Po 9 hodinách u vody se za mnou přijíždí podívat manželka. Nejsem zrovna moc nadšený z jejího příjezdu. Doteď jsme neměli ani záběr, tak čekám nějakou kritiku a popichování, jestli mi to za to stálo. Tak jsem musel trochu zalhat a říct jí, že jsme už 2 ryby ztratili, ale jinak že to bere a je to tady paráda. Tom se jen šklebil, ale neprásknul mě. Zhruba po půl hodině najednou jízda. Svatý Petr mi jde na pomoc. Pomyslel jsem si. Srdce jsem měl až v krku. Rychle sedáme do člunu a jedem na vodu. Tom mě poučuje, že bych měl pomaleji navíjet a nervat to tolik, že je tam hodně trávy a kapr by se mohl do ní zamotat a přišel bych o něj. Tak jsem ho poslechl a trochu zvolnil. Když jsme přijeli na místo, tak jsem už rybu necítil. Myslel jsem, že ryba je pryč. Zato jsem poznal, že je montáž někde ve vázce. Tak jsem se do toho opřel a když už jsem teda přišel o rybu, tak udělám ženě aspoň trochu divadlo. A jak tak stojím ve člunu s prutem ohnutým na maximum a předstírám souboj :-) , tak najednou cítím jak něco táhnu pomalu nahoru. No jo ,,obrovský kus trávy,, . Jenomže pod tím trsem mám i kapra. Najednou mě zalila neskutečná euforie. ,,Mám HO!,, Povedlo se. A ještě k tomu mě u toho viděla i žena, takže příště až budu chtít na vodu, tak nebude mít kolem tolik řečí. Kapřík měl krásných 12,5 kg a moooc mě potěšil. Moje první ryba z Tovačova. Tak jsme se s ním vyfotil a nechal jsem ženu, ať ho pustí. Byla z toho nejdřív trochu nervozní a bála se, ale pak za to byla ráda. Zhruba po další hodině se žena rozloučila a odjela domů. Chytli jsem potom ještě 4 kapry kolem 10 kg. Já byl spokojený až až.
Najednou mi kolem půlnoci volá žena a ptá se, co se nám ještě povedlo chytit. Tak jsem jí začal básnit o tom, jak jsme skvěle zachytali. Najednou se mi ale rozjíždí prut z toho ,,MNOU VYTIPOVANÉHO,, místa. Rychle pokládám telefon a budím Toma. Na to abych se vydal sám v noci na vodu, nemám zkušenosti. Jedem pro něj. Už jsem poučený co a jak, takže navíjím opatrně a jedeme. Po cca 300 m přijíždíme na místo. Rybu pořad cítím a má pořádnou sílu. Když jsem posvítil do vody, tak jsem zahlédl v hloubce něco obrovského. Snažil jsem se nad tím nepřemýšlet ,,vím jak voda dokáže zkreslovat,, a opatrně jsem rybu zdolával. Po 15 minutách byl v podběráku. Tom začal jásat a říkal, že musí mít kolem 20 kg. Nebral jsem ho moc vážně, nechtěl jsem si to zakříknout. Přestal jsem rybu sledovat a chtěl jsem co nejdřív ke břehu na váhu. Po příjezdu ke břehu jsem dal opatrně šupíka na podložku a byl s ním chvíli ve vodě ať se uklidní. Po 5 minutách jsem se odhodlal a šlo se vážit. A JE TO TADY ... po zvážení 19,4 kg a rovných 100 cm. Nádherná ryba. Můj osobák. Udělali jsme pár fotek a pustili ho. Tohle jsme museli zapít. Už jsem ani nevyvážel a nechal prut do rána ve stojanu. Celou noc jsem nespal a vzpomínal na skvělý zážitek.
Ráno jsem se začal dívat na fotky a trošku jsem se zděsil. Čočka od foťáku byla špinavá, takže fotky jsou rozmazané a moc se nevyvedli. Tak jsem z toho byl chvíli rozmrzelý. Pak mě to ale přešlo. Ten zážitek žádná fotka nenahradí... Volal jsem pak ještě žene co se mi povedlo. A že vlastně ona mi nosí štěstí. K mému překvapení mi navrhla, že přístě pojede se mnou a to pro mě byla ta největší odměna.

Chtěl bych moc poděkovat Tomovi , za to, že mě vzal na tuhle vodu a Janči, že mi zřejmě přinesla štěstí.

Tovačove těším se na další výpravu.

ONDRA