Aktuální hodnocení, hodnotil 1 uživatel.
Přihlaste se a přidejte své hodnocení.
Štěstí stálo při mně.
Autor: Petr Kozy Kozák
Datum: 21.08. 2017
Přečteno: 788x
Ahoj všem.
Minulý týden jsem podnikl svojí čtvrtou výpravu v tomto roce na delší dobu, než je jen jedna noc. Díky tomu, že jsem letos strávil své první tři výpravy na Labi a tam jsem měl dvakrát zero a jednou cejna, nechtěl jsem už zažít ten frustrující pocit a odjíždět od vody natolik odpočatý. Vybral jsem si jednu vodu, na které jsem ještě nikdy nechytal a říkal si, že bych to tam mohl zkusit. S kamarádem Michalem už jsme týden předem řešili možná místa rybolovu na dané vodě za pomocí mapy.cz a dle pár zjištěných informací od kamarádů, co na dané vodě už lovili a nějaké zkušenosti už měli. Už předem jsem měl jasně dáno, že se nebudu věnovat žádným obrům, ale chci si parádně zachytat a díky tomu jsem se na to tak i připravil. Doma jsem nechal 2 dny namočenou kukuřici v kýbli s cukrem a den před odjezdem ji pořádně uvařil, aby byla měkoučká a pokud možno co nejvíce atraktivní. Dále jako krmení jsem zvolil halibut pelety premium 20 mm a multibait classic boilie příchutě Monster crab. Této kombinaci jsem už doma nadevše věřil a doufal jsem, že mi přinese nějaký ten úspěch na mé čtyřdenní výpravě za rybářským dobrodružstvím. Přišel den balení a skládání do auta... byl to horor, naskládat do fabia combi dvě plně vybavené rybářské výbavy, ale zvládli jsme to.
Po příjezdu jsme si prošli danou lokalitu s vytipovanými místy, která jsme měli jasná už z domova. Po zjištění, že jsme na rybníku sami, nebylo co řešit a automaticky jsme šli na nejvzdálenější místo od lidí, což je z jedné stránky věci logické, ale z druhé stránky moc ne, když máte plné auto věcí a máte to táhnout 300 m daleko a možná i více. Naštěstí jsme s sebou měli nerybářský vozík, který nám dopravu k místu mnohokrát ulehčil a x krát jsme se vozíku omlouvali, že ho přetěžujeme nad jeho síly. Místo toho, abychom šli každý minimálně 5 x k autu a zpět, tak s vozíkem jsme to dali na 2 x, což bylo vážně super.
Po rozbalení tábora bylo jasné, že potřebujeme vědět, jak to je s vodou před námi, a co můžeme očekávat. Nebylo zde moc co vymýšlet, prostě jsem se sebral, svlékl se do trenek a vyrazil vstříc dobrodružství do vody. Po zjištění, že u břehu je jílovitá půda s hloubkou 20 cm a táhne se až k vzdálenosti 5m od břehu mi bylo hned jasné, že pro všechny ryby budeme muset do vody. Postupoval jsem dále a zjišťoval jsem, že před námi je po celé ploše bahýnko 5-10 cm, což už nám lecos napovědělo, jak se k tomu postavit. S hloubkou to bylo tak, že na 70 m od břehu jsem pořád stačil. Díky tomu, že jsme s sebou měl H bójku se zátěží, tak jsem si díky ní oťukával i hlubší partie , což byla hloubka 2-2,2m a poté se to zase zvedalo. Řeknu Vám, byla to makačka tohle všechno prozkoumat, ale na konci výpravy mi bylo jasné, že kdybych tohle neudělal, tak prostě nenachytám. Bójku jsem nechal v nejhlubším místě, které jsem našel a znovu k ní zaplaval se 2 kýbly kukuřice a tygřího ořechu, aby byl co nejlepší základ pro nakrmení, koule jsme na místo poté nastříleli za pomocí kobry a do prostoru. Do těchto míst směřovali dva pruty, jeden můj a jeden kolegy Michala.
Další variantou pro mé chytání bylo v podél břehu, kde byla hloubka okolo 1,2-1,4m, i zde jsem svou montáž položil na koberec z kukuřice a doplněno o boilie. Za uplynulý den a noc jsem se ale k žádnému záběru nepropracoval a to ani z předpokladu hodně atraktivních boilie G2 a Královské patentky v dipu, či jen samotnému pop up Ananas, P. pomeranč, či Pampeliška. Michal se v noci dopracoval k záběru, ale bohužel o rybu při podebírání přišel.
Druhý den se mi konečně v ranních hodinách rozjíždí prut a já si užívám zdolávání a poté i pohled na mojí první ulovenou rybu z tohoto revíru. Byl jsme i překvapen, že jsem neudělal záběr od nějakého násaďáčka, ale rovnou od pro mě lepšího kapříka. Michal bohužel k jeho smůle opět přišel hodinku přede mnou o dalšího kapra při podebírání.
V odpoledních hodinách jsme se dočkal ještě jednoho krasavce, kterého jsem si zvěčnil na fotku. Ryby mi dělali radost, nechytal jsem žádné čtyřicítky, ale ryby, které už aspoň trochu bojují a mají co nabídnout, ať už bojem, stavbou těla a svojí krásou.
Dle předpovědi jsme s Michalem věděli, že na páteční noc a sobotu ráno hlásí deště, ale to nám nevadilo, na to by měl být každý rybář připravený, ale že přijdou silné bouřky, to bylo něco jiného. Samozřejmě že při tomto zjištění jsme všechno ještě zkontrolovali, jak pruty, pípáky, ukotvení bivaků a věcí venku, aby se nestalo, že nám tu začne něco poletovat a mohlo by to ohrozit nás, nebo danou věc na své funkčnosti. Bouřka přišla okolo 22:00 a já si říkal, že to bude hodně zajímavé, jestli někomu z nás přijde záběr a bude muset jít zdolávat rybu v prsačkách do středu rybníka s prutem k nebi... No a co se nestalo, rozjel se mi můj prut, který byl z mělčiny. (jediný záběr, kterého jsem se z toho místa dočkal) Nebudu Vám lhát, ale měl jsem opravdu nahnáno. Bouřky mám rád, ale tohle je vždy trochu o život, takže jsem se snažil být co pokud nejrychlejší při zdolávání. Naštěstí pro mě, jsem měl záběr od kapříka cca 55cm, takže byl rychle puštěn zpět, ještě ve vodě. Opravdu jsem byl rád, že jsem tam neměl nic většího, co bych zdolával já nevím jakou dobu a nade mnou létaly blesky. Po vybrodění se na břeh jsme usoudil, že oba pruty stáhnu a udělal to tak i Michal. Pruty tedy byly staženy před půl 11 v noci a nahozeny až ve 4 ráno.
Už doma jsem věděl, že když přijde v pátek o ochlazení, že to bude znamenat jen jediné a buď to, že čtvrtek a pátek budeme chytat a po ochlazení záběry ustanou a nebo to bude naopak... V mém případě to bylo naopak a po bouři a propršené noci se ke mě na podložku přišel podívat tento krásně stavěný šupík, který mi udělal ohromnou radost. Zabral na 20mm kuličku Královské patentky v dipu obohacenou o plovoucí kukuřičku růžové barvy s esencí BigS.
Dále pokračovala další ze série záběrů, kde jsme měli i menší ryby, ale i tohoto krasavce, kterého jsem si také zvěčnil na památku. Co kdyby jsme se třeba za 10 let zase setkali. Konečně i můj kolega Michal se dočkal záběru a zdolal si velikostně stejného kapříka.
V noci, ale přišlo něco, v co jsme ani nedoufal. Po desáté hodině jsem měl ohromnou jízdu a nevěřil jsem tomu, že se mi nekouří z navijáku. Okamžitě jsem se šel obléknout do prsaček a mazal do vody s podběrákem. Věděl jsem, že by se mohlo jedna o další rybu, která by mohla atakovat hranici 10 kg, takže jsem byl při zdolávání hodně opatrný, protože pár hodin před tím, jsem již o dvě ryby přišel. Užíval jsem si každou minutu zdolávání i s tím, že mi během pár minut z prsaček začali vylézat škvoři a já jich po dobu asi 10 minut ze sebe sundal 8, po chvíli to okolo mě vypaladlo na hladině jako pohřebiště těchto zvířátek. Dosti nepříjemný pocit, když vám to leze po těle. Ryba byla neúnavná a vždy, když jsem jí aspoň trochu přitáhl k sobě na vzdálenost šokového vlasce, mi opět odjela s velkou razancí, udělala mi to nejméně 12x... v tu chvíli se mi rozjíždí druhý prut a nastupuje do toho Michal. Chopil se toho parádně a po chvilce byl v prsačkách vedle mě a oba jsme zdolávali rybu. Byl to skvělý pocit a oba jsme si ho užívali. Po chvíli i Michal začal se sebe scvrnkávat do vody škvory, tak jsem se smál... Michal měl se zdoláváním větší štěstí a kapra se mu povedlo po deseti minutách podebrat a mazal s ním na podložku. Já pořád zdolával dál, ale po 5 minutách, jsem už i já zvítězil. Unavený, promrzlý, ale šťastný. Kapr nebyl unavený snad vůbec, protože co prováděl v podběráku za výpady a poté v podložce, jsem ještě nezažil, byl to opravdu velký bojovník. Nastavil jsem stativ, udělal fotky nás a kaprů a pak se toho ujal Michal a udělal mi pěkné fotky na památku s těmito dvěma bojovníky.
Opravdu jsem byl velice šťastný, že se tento double povedl a že jsem po více jak půl hodině toho lysce dovedl do mého podběráku. Šupík zabral na 24mm G2 v dipu a lysec na již zmiňovanou montáž s 20mm K. patentky v dipu s plovoucí kuku BigS. Usínat jsem šel šťastný a spokojený s úsměvem na tváři a zážitkem, který budu dlouho vstřebávat a vzpomínat na něj.
Poslední den se už na mě přišel podívat jenom tento šupík, který završil naši čtyřdenní výpravu... Kamarád Michal ještě vytáhl Lína, který byl také krásných rozměrů... Když bych udělal rekapitulaci, tak se mi během čtyř dní povedlo udělat 13 záběrů z toho 10 ryb jsem dokázal podebrat a pustit je zpět, zbylé tři ryby zvítězili zase nade mnou a o tom to je... Kamarád Michal měl smůlu a povedlo se mu udělat jen 4 záběry a z toho zdolaný jeden kapřík a krásný lín. Nemyslím si, že i když chytal na jinou značku než je Mikbaits, že to mělo nějaký vliv, prostě k němu ryba nenajela a nebo já jsem měl hold větší štěstí. Sám vím, jaké to je, když jsme letos už 3x vyhořel a vždy můj kolega aspoň rybu udělal. Taková je hold rybařina a vždy je dobré se z toho trochu poučit. Jen doplním, že jsme lovili podle pravidel rybářského řádu a vždy na ty 4 hodiny jsme pruty stáhli a poté zase nahodili. Ať Vám to jezdí. Ahoj :-)