IBCC 2018
Sledujte živě přímý přenos z největšího evropského kaprařského závodu, IBCC 2018. Na Balatonu se představí hned několik Mikbaits teamů, tak jim společně držme palce!

-
Michal Kučera
12:23 30. 04. 2018
Jelikož jsem sem nedal moc příspěvků, tak alespoň ten závěrečný udělám o něco delší. Když loni skončil závod a viděl jsem, jaký záhul dalo Rafanovi s Hubkinem bojovat o přední umístění, bylo mi jasné, že sem nemůžu jet s dvěma vrstevníky, protože bychom to prostě a jednoduše fyzicky neutáhli. Proto jsem vsadil na mladé pušky Martina Votočka, který u nás dělá na firmě, a Jakuba Fabiána. Vylosovali jsme místo 88, které bylo na dohled od místa, kde právě loni řádil Rafan s Honzou. Místo se nám na první pohled líbilo, ovšem jen na první pohled. Při druhém jsme zjistili, že cca 20m vlevo od nás máme další tým (CT Libuň) a to ještě nebylo všechno. Při vybalování věcí vyjel zprava z rákosí člun se závodníkem a odvezl na vodu červenou bojku, kterou osadil přímo před nás. Cože? Jeden tým vlevo na dosah ruky a druhý, byť ho nevidíme, má bójku přímo před náma? Kolik nám zbude - 50m či ještě méně? Proto jsme volali rozhodčím, kteří nařídili posunout pravou bojku víc doprava a tu levou, kterou jsme tam s libuňáky vezli společně, víc doleva. Oba týmy okolo totiž měli tzv forhont, tj na jednu stranu neměli v dosahu žádný tým a mohli se tak roztáhnout do strany do velké šířky. My jsme byli ve vymezeném prostoru mezi nimi. Prostor se nám tedy zvětšil, ale bylo mi jasné, že oba mají oproti nám výhodu, kterou bude těžké eliminovat. Proto jsem si nekladl velké cíle. Říkal jsem si, alespoň chytit nějaké pěkné ryby, když vzhledem k tomu handicapu zřejmě nebude šance bojovat o přední umístění. Závod začal, jeden prut jsme nahodili, dva vyvezli na krajní konce sektoru a pro čtvrtý jeli kluci hledat pozici uprostřed. Na zhruba 350m objevili menší zlom s tvrdým dnem a tak ho umístili tam. Krmili jsme jen bodově k montážím, ale ten prostřední prut, kam jsme pak umístili i čtvrtý, jsme zakrmili o něco více. A čekali jsme, co se bude dít. A dělo se. Jenže ne u nás, ale u sousedů vlevo. S přicházejícím večerem začali tahat ryby, zatímco mi nic. Když jich začalo přibývat a u nás jen jeden záběr z levého prutu vyvezeného na konec sektoru, nastalo ve tři ráno rozhodnutí překopat taktiku a posunout i ty prostřední pruty k této vzdálenosti. A ještě víc tu nakrmit. Vyplatilo se. K ránu už začaly přibývat záběry i nám. Popisovat průběh dalších dnů by bylo na román a Kuba to tu navíc dával online. Ryby nám začaly brát tak, že jsme nestíhali jíst, spát a psát online, alespoň já ne. Měl jsem obrovský problém napsat cokoli na dotykový displey mobilu. Každé slovo jsem nejméně 3x opravoval. Naše ruce totiž byly od ploutví kaprů, tak jak jsme je dávali do saků, a zase tahali ven tak pořezané, že jsem měl problém v ruce držet prut, natož psát do malé klávesnice. Naštěstí Kuba mě v tomto ohledu zastoupil. I když jsme byli utahaní, kupodivu jsme dali několik nocí za sebou prakticky beze spánku. Jenže na ten nebyl čas ani přes den. Prostě se furt něco dělo a jakékoli myšlenky na spaní vždy spolehlivě zahnal další záběr. V životě bych nevěřil, že něco takového vydržím, ale od pondělí do pátku jsem nenaspal víc než 3-4 hodiny. A to jsem spíš ležel než spal. Nejvíc nás ale překvapily skvělé účinky piva coby energy drinku. Jak jsme nestíhali jíst, tak jsme k nabrání energie pomalu pili pivo. Ne moc, za celou noc třeba jen 4, ale spolehlivě to zahánělo hlad a kupodivu to absolutně neuspávalo. De facto jsme nic jiného nepili a tak jsme si museli 2x nechat dovézt další plechovky, neboť má extra zásoba nestačila. Ale zpět k rybařině. Naši sousedé vlevo měli neustále více záběrů než my. Bylo zřejmé, že ryby najíždějí zleva. Nezbývalo nám, než je k nám přetáhnout za pomoci většího množství co nejlepšího krmení, v tomto případě G2 a Liberixu Magická Oliheň. I tak nám trvalo téměř dva dny, než jsme rozchodili i naše pravé pruty. Pak už to ale jezdilo způsobem,který jsem nikdy nezažil. A k našemu velkému překvapení jsme začali stahovat náskok Libuňáků. Výš jsme v té době absolutně nepomýšleli. Největší zlom přišel v době, kdy po dvou ukončeních zákazů vyvážení jsme stihli zavést dříve udice než oni. V tu chvíli nám hned vystřelily všechny pruty, co jsme dostali do vody. Navíc většinou od lepších ryb. Jakmile je zavezli i oni, záběry byly za delší dobu a velikost šla dolů. Pak se nám podařily ještě dvě noci a nejenže jsme si udělali náskok před sousedy, ale dokonce jsme začali stahovat na místo první. V pátek jsme dokonce dostali neověřenou informaci, že už vedeme. Přiznám se, že ač jsem byl do té doby ledově klidný, tak jsem mírně znervózněl. Byli jsme blízko mission impossible. Jenže páteční odpoledne bylo u nás poměrně slabé a stejně tak noc nám nedala 20-25 ryb, jako ty předchozí, nýbrž jen zhruba 10. Bylo nám jasné, že to nebude stačit. Chvíli tam bylo zklamání, ale postupně nám docházelo, že jsme i tak udělali skvělý výsledek. Více než 1250kg kaprů se zdá až neuvěřitelné. Co rozhodlo ? Podle mě forhonty ke klidovým zónám, a také okolní týmy. Zatímco dle kluků od Starbaitsu (byť měli číslo 86 a teoreticky byli vedle libuňáků, ve skutečnosti chytali několik km od nás), vedle nich chytající belgičané často ani neměli zavezené udice, my měli směrem ke klidové oblasti s rybami CT Libuň, což jsou vychytaní zkušení závodníci. I oni trochu měli smůlu na nás, protože tak jak bychom nejspíš vyhráli my, kdyby byl vedle někdo průměrný, tak stejně tak oni by měli mnohem větší šanci vyhrát, kdyby byl někdo takový místo nás. Takhle jsme si vzájemně přetahovali ryby a smál se ten třetí. Ale, asi to tak mělo být. Záměrně jsme během závodů nedávali, na co chytáme a jaké montáže používáme, abychom nenapovídali sousedům, tak snad teď už to můžu zveřejnit. Krmili jsme G2 a Liverixem Magická Oliheň. Na tyto dva druhy jsme i chytali, nejčastěji jednu 24m kouli na dno nebo s plovkou Pampeliška, ale poslední dny se jako nástraha nejvíce osvědčilo BigB. Bylo rychlejší a dávalo pěkné ryby. Používali jsme ho vyloženě jen jako nástrahu, a to s plovkou stejné příchutě. Návazce cca 40 cm (já osobně Evolve od Tasky, kluci každý něco jiného) a my dva s Martinem Heavy Carp č.4, Kuba tuším háčky od Gardneru. Závěska a 250 až 350 g zátěže. Vlasec 0,35mm (fluo kvůli viditelnosti) a 0,60mm šokáč. Musím vyseknout poklonu oběma svým spolubojovníkům. Martin byl na podobných závodech poprvé a byť byl občas trochu nervózní, byl na něj spoleh. Neměl jsem obavu, když vyjížděl na vodu, že nepřiveze rybu. Nic zásadního nepokazil a často nás rozesmál, třeba tím, že teprve po pás ve vodě zjistil, že nemá nasazené broďáky, nýbrž jen nízké holínky. Kubu znám už dlouho, ale nikdy jsem s ním nebyl na rybách. Obrovsky mě překvapil. Najezdil se suverénně nejvíc (na jeho levý prut jsme měli nejvíc záběrů), ale byl k neutahání. Přicházel s nápady , byl neskutečně šikovný a zcela samostatný. A navíc s ním byla prča. Rád s ním pojedu kdykoli znovu. Co se týče hodnocení celých závodů, je IBCC podle mě nejlepší závod současnosti. Kam se hrabe WCC. Přes mnoho superlativ bych si dovolil dvě výtky. První věc je vážení. Nevím, jestli všude, ale u nás rozhodčí vážili ryby max 3x za den. Přes noc jsme měli v sacích i 26 kaprů, tj mnohdy několik v jednom saku, jinak to nešlo. A pak už jsme dávali i do náhradních podběráků. Sousedům dokonce zhruba 6 kaprů uteklo, jak vše bylo přeplněné, prostě je nebylo kam dávat. Rozhodčí sice byli milí, ale byli to strejci v letech, kteří by rozhodně neměli na to vážit po celou noc, abychom nemuseli takto sakovat. Druhá výtka jde na průběžné výsledky. Přes nachytaná gigantická množství kaprů se mi nechce věřit, že je takový problém najít takový systém a partu studentů, kteří to tam budou průběžně mrskat. Byl v tom obrovský bordel, nám ta udávaná váha neseděla ani jednou, někdy o 200kg, jindy jen o pár ryb. Dokonce ani konečný výsledek mi nesedí, ale to není podstatné, na pořadí by to nic neměnilo. Přes tyto dvě výhrady to byl neskutečný závod. Už se těším na další ročník. Díky za sledování našeho online!
-
Petr Kostka
04:50 29. 04. 2018
IBCC 2018
I takto se dá odjet z Ibcc.
-
Michal Pavelka
12:03 28. 04. 2018
IBCC 2018
Posledním kaprem se loučím z pegu 29, který produktivní nebyl, ale užili jsme si to
-
Miro Baša
19:56 27. 04. 2018
IBCC 2018
Pohľad na miesto z ktorého v noci príde najťažšia ryba závodu
-
Martin Kostovič
18:53 27. 04. 2018
-
Petr Kostka
13:24 27. 04. 2018
IBCC 2018
Tripl toast
-
Martin Kostovič
10:33 27. 04. 2018
IBCC 2018
Pripisujeme rano 12 ryb. 96kg :)
-
Miro Baša
09:59 27. 04. 2018
Konečne nám v noci nafúkalo zopár rýb na miesto a tak nebudeme marní. 5 bodovaných, zopár nebodovaných, o niečo sme aj prišli.
-
Michal Kučera
09:44 27. 04. 2018
Tak už snad mohu odtajnit ze jsme v noci překonali 1000kg hranici a jedeme dal!
-
Michal Kučera
09:26 27. 04. 2018
Oba kluci na vode snad dovezou ryby
1 2 3 4 5
Sledujte živě přímý přenos z největšího evropského kaprařského závodu, IBCC 2018. Na Balatonu se představí hned několik Mikbaits teamů, tak jim společně držme palce!



-
Michal Kučera
12:23 30. 04. 2018
Jelikož jsem sem nedal moc příspěvků, tak alespoň ten závěrečný udělám o něco delší. Když loni skončil závod a viděl jsem, jaký záhul dalo Rafanovi s Hubkinem bojovat o přední umístění, bylo mi jasné, že sem nemůžu jet s dvěma vrstevníky, protože bychom to prostě a jednoduše fyzicky neutáhli. Proto jsem vsadil na mladé pušky Martina Votočka, který u nás dělá na firmě, a Jakuba Fabiána. Vylosovali jsme místo 88, které bylo na dohled od místa, kde právě loni řádil Rafan s Honzou. Místo se nám na první pohled líbilo, ovšem jen na první pohled. Při druhém jsme zjistili, že cca 20m vlevo od nás máme další tým (CT Libuň) a to ještě nebylo všechno. Při vybalování věcí vyjel zprava z rákosí člun se závodníkem a odvezl na vodu červenou bojku, kterou osadil přímo před nás. Cože? Jeden tým vlevo na dosah ruky a druhý, byť ho nevidíme, má bójku přímo před náma? Kolik nám zbude - 50m či ještě méně? Proto jsme volali rozhodčím, kteří nařídili posunout pravou bojku víc doprava a tu levou, kterou jsme tam s libuňáky vezli společně, víc doleva. Oba týmy okolo totiž měli tzv forhont, tj na jednu stranu neměli v dosahu žádný tým a mohli se tak roztáhnout do strany do velké šířky. My jsme byli ve vymezeném prostoru mezi nimi. Prostor se nám tedy zvětšil, ale bylo mi jasné, že oba mají oproti nám výhodu, kterou bude těžké eliminovat. Proto jsem si nekladl velké cíle. Říkal jsem si, alespoň chytit nějaké pěkné ryby, když vzhledem k tomu handicapu zřejmě nebude šance bojovat o přední umístění. Závod začal, jeden prut jsme nahodili, dva vyvezli na krajní konce sektoru a pro čtvrtý jeli kluci hledat pozici uprostřed. Na zhruba 350m objevili menší zlom s tvrdým dnem a tak ho umístili tam. Krmili jsme jen bodově k montážím, ale ten prostřední prut, kam jsme pak umístili i čtvrtý, jsme zakrmili o něco více. A čekali jsme, co se bude dít. A dělo se. Jenže ne u nás, ale u sousedů vlevo. S přicházejícím večerem začali tahat ryby, zatímco mi nic. Když jich začalo přibývat a u nás jen jeden záběr z levého prutu vyvezeného na konec sektoru, nastalo ve tři ráno rozhodnutí překopat taktiku a posunout i ty prostřední pruty k této vzdálenosti. A ještě víc tu nakrmit. Vyplatilo se. K ránu už začaly přibývat záběry i nám. Popisovat průběh dalších dnů by bylo na román a Kuba to tu navíc dával online. Ryby nám začaly brát tak, že jsme nestíhali jíst, spát a psát online, alespoň já ne. Měl jsem obrovský problém napsat cokoli na dotykový displey mobilu. Každé slovo jsem nejméně 3x opravoval. Naše ruce totiž byly od ploutví kaprů, tak jak jsme je dávali do saků, a zase tahali ven tak pořezané, že jsem měl problém v ruce držet prut, natož psát do malé klávesnice. Naštěstí Kuba mě v tomto ohledu zastoupil. I když jsme byli utahaní, kupodivu jsme dali několik nocí za sebou prakticky beze spánku. Jenže na ten nebyl čas ani přes den. Prostě se furt něco dělo a jakékoli myšlenky na spaní vždy spolehlivě zahnal další záběr. V životě bych nevěřil, že něco takového vydržím, ale od pondělí do pátku jsem nenaspal víc než 3-4 hodiny. A to jsem spíš ležel než spal. Nejvíc nás ale překvapily skvělé účinky piva coby energy drinku. Jak jsme nestíhali jíst, tak jsme k nabrání energie pomalu pili pivo. Ne moc, za celou noc třeba jen 4, ale spolehlivě to zahánělo hlad a kupodivu to absolutně neuspávalo. De facto jsme nic jiného nepili a tak jsme si museli 2x nechat dovézt další plechovky, neboť má extra zásoba nestačila. Ale zpět k rybařině. Naši sousedé vlevo měli neustále více záběrů než my. Bylo zřejmé, že ryby najíždějí zleva. Nezbývalo nám, než je k nám přetáhnout za pomoci většího množství co nejlepšího krmení, v tomto případě G2 a Liberixu Magická Oliheň. I tak nám trvalo téměř dva dny, než jsme rozchodili i naše pravé pruty. Pak už to ale jezdilo způsobem,který jsem nikdy nezažil. A k našemu velkému překvapení jsme začali stahovat náskok Libuňáků. Výš jsme v té době absolutně nepomýšleli. Největší zlom přišel v době, kdy po dvou ukončeních zákazů vyvážení jsme stihli zavést dříve udice než oni. V tu chvíli nám hned vystřelily všechny pruty, co jsme dostali do vody. Navíc většinou od lepších ryb. Jakmile je zavezli i oni, záběry byly za delší dobu a velikost šla dolů. Pak se nám podařily ještě dvě noci a nejenže jsme si udělali náskok před sousedy, ale dokonce jsme začali stahovat na místo první. V pátek jsme dokonce dostali neověřenou informaci, že už vedeme. Přiznám se, že ač jsem byl do té doby ledově klidný, tak jsem mírně znervózněl. Byli jsme blízko mission impossible. Jenže páteční odpoledne bylo u nás poměrně slabé a stejně tak noc nám nedala 20-25 ryb, jako ty předchozí, nýbrž jen zhruba 10. Bylo nám jasné, že to nebude stačit. Chvíli tam bylo zklamání, ale postupně nám docházelo, že jsme i tak udělali skvělý výsledek. Více než 1250kg kaprů se zdá až neuvěřitelné. Co rozhodlo ? Podle mě forhonty ke klidovým zónám, a také okolní týmy. Zatímco dle kluků od Starbaitsu (byť měli číslo 86 a teoreticky byli vedle libuňáků, ve skutečnosti chytali několik km od nás), vedle nich chytající belgičané často ani neměli zavezené udice, my měli směrem ke klidové oblasti s rybami CT Libuň, což jsou vychytaní zkušení závodníci. I oni trochu měli smůlu na nás, protože tak jak bychom nejspíš vyhráli my, kdyby byl vedle někdo průměrný, tak stejně tak oni by měli mnohem větší šanci vyhrát, kdyby byl někdo takový místo nás. Takhle jsme si vzájemně přetahovali ryby a smál se ten třetí. Ale, asi to tak mělo být. Záměrně jsme během závodů nedávali, na co chytáme a jaké montáže používáme, abychom nenapovídali sousedům, tak snad teď už to můžu zveřejnit. Krmili jsme G2 a Liverixem Magická Oliheň. Na tyto dva druhy jsme i chytali, nejčastěji jednu 24m kouli na dno nebo s plovkou Pampeliška, ale poslední dny se jako nástraha nejvíce osvědčilo BigB. Bylo rychlejší a dávalo pěkné ryby. Používali jsme ho vyloženě jen jako nástrahu, a to s plovkou stejné příchutě. Návazce cca 40 cm (já osobně Evolve od Tasky, kluci každý něco jiného) a my dva s Martinem Heavy Carp č.4, Kuba tuším háčky od Gardneru. Závěska a 250 až 350 g zátěže. Vlasec 0,35mm (fluo kvůli viditelnosti) a 0,60mm šokáč. Musím vyseknout poklonu oběma svým spolubojovníkům. Martin byl na podobných závodech poprvé a byť byl občas trochu nervózní, byl na něj spoleh. Neměl jsem obavu, když vyjížděl na vodu, že nepřiveze rybu. Nic zásadního nepokazil a často nás rozesmál, třeba tím, že teprve po pás ve vodě zjistil, že nemá nasazené broďáky, nýbrž jen nízké holínky. Kubu znám už dlouho, ale nikdy jsem s ním nebyl na rybách. Obrovsky mě překvapil. Najezdil se suverénně nejvíc (na jeho levý prut jsme měli nejvíc záběrů), ale byl k neutahání. Přicházel s nápady , byl neskutečně šikovný a zcela samostatný. A navíc s ním byla prča. Rád s ním pojedu kdykoli znovu. Co se týče hodnocení celých závodů, je IBCC podle mě nejlepší závod současnosti. Kam se hrabe WCC. Přes mnoho superlativ bych si dovolil dvě výtky. První věc je vážení. Nevím, jestli všude, ale u nás rozhodčí vážili ryby max 3x za den. Přes noc jsme měli v sacích i 26 kaprů, tj mnohdy několik v jednom saku, jinak to nešlo. A pak už jsme dávali i do náhradních podběráků. Sousedům dokonce zhruba 6 kaprů uteklo, jak vše bylo přeplněné, prostě je nebylo kam dávat. Rozhodčí sice byli milí, ale byli to strejci v letech, kteří by rozhodně neměli na to vážit po celou noc, abychom nemuseli takto sakovat. Druhá výtka jde na průběžné výsledky. Přes nachytaná gigantická množství kaprů se mi nechce věřit, že je takový problém najít takový systém a partu studentů, kteří to tam budou průběžně mrskat. Byl v tom obrovský bordel, nám ta udávaná váha neseděla ani jednou, někdy o 200kg, jindy jen o pár ryb. Dokonce ani konečný výsledek mi nesedí, ale to není podstatné, na pořadí by to nic neměnilo. Přes tyto dvě výhrady to byl neskutečný závod. Už se těším na další ročník. Díky za sledování našeho online!
-
Petr Kostka
04:50 29. 04. 2018
IBCC 2018
I takto se dá odjet z Ibcc.
-
Michal Pavelka
12:03 28. 04. 2018
IBCC 2018
Posledním kaprem se loučím z pegu 29, který produktivní nebyl, ale užili jsme si to
-
Miro Baša
19:56 27. 04. 2018
IBCC 2018
Pohľad na miesto z ktorého v noci príde najťažšia ryba závodu
-
Martin Kostovič
18:53 27. 04. 2018
-
Petr Kostka
13:24 27. 04. 2018
IBCC 2018
Tripl toast
-
Martin Kostovič
10:33 27. 04. 2018
IBCC 2018
Pripisujeme rano 12 ryb. 96kg :)
-
Miro Baša
09:59 27. 04. 2018
Konečne nám v noci nafúkalo zopár rýb na miesto a tak nebudeme marní. 5 bodovaných, zopár nebodovaných, o niečo sme aj prišli.
-
Michal Kučera
09:44 27. 04. 2018
Tak už snad mohu odtajnit ze jsme v noci překonali 1000kg hranici a jedeme dal!
-
Michal Kučera
09:26 27. 04. 2018
Oba kluci na vode snad dovezou ryby
Tipy z našeho e-shopu
Katalog
2023