S kamarádem Honzou jsme již tradičně vyrazili na jeho domácí řeku a ze začátku to vypadalo, že to bude trápení, ale nakonec to přece jen dopadlo dobře

Pracovní týden byl nekonečný, ale konečně byl čtvrtek a já vyrážel směr řeka, kde jsme se měli sejít s Honzou. Námi vytipované místo bylo volné, takže nebylo na co čekat a šlo se na věc.... Natěšení, že si pěkně zachytáme, nám rychle pokazil průtok, který po vydatných deštích stále pomalu klesal a navíc teklo velké množství nečistot. Pruty nevydržely na korytě déle než hodinu a musely se znovu nahodit a před tím očistit vlasce od bordelu. Do toho nám ještě vyšlo totálně nekapří počasí, sluníčko, bezvětří,... Po třetí noci bez úspěchu jsme se probudili do kapřího počasí a jedno hlasité kapří zhoupnutí nad krmákem dávalo najevo, že se něco děje. Po vyzkoušení mnoha možného i nemožného jsem nastražil na ronniečko huňáčka se kterým jsme krmili a doplnil ho o malou 10mm plovku Sladké kukuřice. Netrvalo dlouho od náhozu a první záběr byl vymodlený lysec s váhou nad deset. Oběma se nám ulevilo, že to nakonec nebude debakl a že neodjedeme jako bezrybky. Za tento poslední den u vody jsme zdolali několik krasavců, kteří nás na člunu pěkně potahali a záběry chodili téměř pravidelně po hodině.
Poslední den nám zachránil celou výpravu a jsme moc rádi, že jsme objevili další kus neprobádané řeky.
Krásné dny u vody přeje
Becher