Smíšené pocity

Také se Vám někdy stalo, že jste odjeli od vody spokojeni ale zároveň i rozladěni? rnTak tato výprava byla přesně jedna z nich.
Autor: Petr Matoušek
12.09.2023 | 12:26 hod. Přečtěno: 147 x
Smíšené pocity
Krásných 17 zlatých kilogramů
První polovina pětidenní výpravy byla při vší snaze a taktizování jen o dvou cejnech.
Ač jsem opět zvolil taktiku většího množství krmení resp. použití partiklu v nijak nezajímavém místě toku, nebyla po tuto dobu vidět žádaná aktivita kaprů.
Z hodiny na hodinu, ikdyž né s úplnou jistotou jsem místo opustil a odjel na jiné.
Zde byla vsazena karta lehkého rozkrmení dvou míst vedle disponujícího vantu.
Po několika hodinách přišel jeden cejn, pak druhý.
Ve větrném odpoledni z ničeho nic přišel točák a posléze začal ten kýžený adrenalin, ze člunu.
Ve chvíli, kdy jsem byl k rybě nedaleko, se vlasec zastavil v mrtvém bodě a začal drhnout.
,,NE!!! Tak tohle opravdu nemám rád!"
Hlavně v klidu - rukama jsem popotahoval opatrně vlasec - šup a ryba se rozjela do strany.
Odfoukl jsem si, dopadlo to dobře.
Po dalších minutách čistého boje jsem rybu dostal do sítě a s úsměvem, oddechem a obr radostí si ji jel nafotit.
Podle veliké jizvy na hlavě a poničeném oku, jsem usuzoval, že si ryba už něco zažila.
Zlatý šupík byl po chvilce zpět ve své domovině.
V podvečer jsem dostal opět totožný záběr - jel za rybou a opět se dostal do nesnází.
Zase byl vlasec v nějaké vázce a nebylo možné rybu dobře zdolat - ta se nakonec lehce pod člunem vyháčkovala a byla fuč.
Kotvičkou jsem hledal a hledal, avšak marně.
Poslední ráno při dešti přišel třetí záběr.
Opět i přes rychlejší výpad člunem k rybě jsem kmenovým vlascem neminul vázku, výsledkem bylo hodinové klečení ve člunu, tahání větví, silonů, šňůr a nevím čeho ještě.
Vrchol nastal v momentu, kdy jsem zapřáhl větev ze 4m hloubky až pod člun a zjistil, že je dlouhá od přídě, až za motor!
Byl jsem sám a byl jsem si bezradný.
Po tomto momentu mi praskl provázek u kotvičky, větev se poroučela do hloubky a bylo hotovo.
Kmenový vlasec byl přetržen.

Druhý prut stažen, zabaleno a odjezd.

A tak jsem měl při odjezdu domů radost, ale i sklamání.
To je kaprařina.

S pozdravem

P.Matoušek
Smíšené pocity
WS1 - příčina záběrů
Smíšené pocity
To nejmenší jsem vytrhal
Také se Vám někdy stalo, že jste odjeli od vody spokojeni ale zároveň i rozladěni? rnTak tato výprava byla přesně jedna z nich.
Autor: Petr Matoušek      12.09.2023 | 12:26 hod.      Přečtěno: 147 x
Smíšené pocity
Krásných 17 zlatých kilogramů
První polovina pětidenní výpravy byla při vší snaze a taktizování jen o dvou cejnech.
Ač jsem opět zvolil taktiku většího množství krmení resp. použití partiklu v nijak nezajímavém místě toku, nebyla po tuto dobu vidět žádaná aktivita kaprů.
Z hodiny na hodinu, ikdyž né s úplnou jistotou jsem místo opustil a odjel na jiné.
Zde byla vsazena karta lehkého rozkrmení dvou míst vedle disponujícího vantu.
Po několika hodinách přišel jeden cejn, pak druhý.
Ve větrném odpoledni z ničeho nic přišel točák a posléze začal ten kýžený adrenalin, ze člunu.
Ve chvíli, kdy jsem byl k rybě nedaleko, se vlasec zastavil v mrtvém bodě a začal drhnout.
,,NE!!! Tak tohle opravdu nemám rád!"
Hlavně v klidu - rukama jsem popotahoval opatrně vlasec - šup a ryba se rozjela do strany.
Odfoukl jsem si, dopadlo to dobře.
Po dalších minutách čistého boje jsem rybu dostal do sítě a s úsměvem, oddechem a obr radostí si ji jel nafotit.
Podle veliké jizvy na hlavě a poničeném oku, jsem usuzoval, že si ryba už něco zažila.
Zlatý šupík byl po chvilce zpět ve své domovině.
V podvečer jsem dostal opět totožný záběr - jel za rybou a opět se dostal do nesnází.
Zase byl vlasec v nějaké vázce a nebylo možné rybu dobře zdolat - ta se nakonec lehce pod člunem vyháčkovala a byla fuč.
Kotvičkou jsem hledal a hledal, avšak marně.
Poslední ráno při dešti přišel třetí záběr.
Opět i přes rychlejší výpad člunem k rybě jsem kmenovým vlascem neminul vázku, výsledkem bylo hodinové klečení ve člunu, tahání větví, silonů, šňůr a nevím čeho ještě.
Vrchol nastal v momentu, kdy jsem zapřáhl větev ze 4m hloubky až pod člun a zjistil, že je dlouhá od přídě, až za motor!
Byl jsem sám a byl jsem si bezradný.
Po tomto momentu mi praskl provázek u kotvičky, větev se poroučela do hloubky a bylo hotovo.
Kmenový vlasec byl přetržen.

Druhý prut stažen, zabaleno a odjezd.

A tak jsem měl při odjezdu domů radost, ale i sklamání.
To je kaprařina.

S pozdravem

P.Matoušek
Smíšené pocity
WS1 - příčina záběrů
Smíšené pocity
To nejmenší jsem vytrhal



Tipy z našeho e-shopu
Katalog
2023