Loňský rok jsem navštívil v listopadu jednu vltavskou přehradu a říkal jsem si, jak krásně tady musí být ten barevný podzim. Konečně nastal ten čas a vydal jsem se na víkend na odkryté břehy přehrady

Během roku jsem tuto přehradu několikrát navštívil, ovšem vždy to dopadlo fiaskem. Ať už ryba nežrala, nebo zde byl obrovský tlak rybářů, prostě to byla hrůza. Tentokrát jsem jel jako vždy bez velkého očekávání a chtěl jsem si pouze užít podzimní scenérii okolo vody. Dva dny před víkendem začali upouštět a vypustili vodu o dva metry na sloupci. Ještě po cestě jsem přemýšlel, zda vůbec na přehradu jet a co asi rybí aktivita při takovém poklesu hladiny udělá. Po telefonátu na povodí a zjištění, že o víkendu upouštět nebudou, nabírám směr Orlík. Po příjezdu k vodě a projíždění kilometrů a kilometrů břehů jsem našel klid až v jedné části, kde si nebylo takřka možné sednout a v dosahu kilometru na každou stranu nikde nikdo. Chvilka práce s lopatkou a místo na tempesta bylo jako z učebnice. První projetí místa echolotem prozradilo ryby v 12m hloubce. Našel jsem si dvě místa, kam se dalo pokládat a tyto místa jsem se snažil celý víkend držet. Prokrmoval jsem odmočeným a půleným Huňáček Krab Sardinka a rozpustným X Classem Robin Red pro rychlejší záběry. Pod háček jsem pak zkoušel kuličky z řady Spiceman a Big.
Pátek byl hluchý, ale v sobotu dopoledne jsem udělal první kontakt, kdy to byla ryba kolem 8kg. Odpoledne pak další, opět menší kousek, ovšem záběr se dostavil a místo tedy fungovalo. V neděli jsem si přispal a začal chytat až kolem osmé hodiny ranní. Zrovna při komentování mojí situace přítelkyně, že je takový klid, že ani ryby neotravují popadl swinger a to odstartovalo denní maraton záběrů. Ryby sice nebyly velké a jednu desítku jsem si na památku zvěčnil.....Jenže co přišlo potom, se mi ani ve snu nezdálo...