Říční sen

Po rodinné oslově vyrážím na tři noci k řece. Byl jsem “namlsaný” z předešlé přesnočky a věřil, že to půjde ve stejném duchu jako minule, ale velice jsem se zmýlil.
Autor: Daniel Žalud
07.06.2019 | 15:23 hod. Přečtěno: 82 x
Ryby se tentokrát nechtěly krmit, nebo spíše v daném místě vůbec nebyly. Rozhodl jsem se, že pokud neudělám do večera záběr, přestěhuji se na druhou stranu řeky, jelikož celou dobu jsem pozoroval ryby právě tam. Během té doby přišla bouřka a vydatný déšť. Nešlo to ale vydržet a i přes průtrž mračen jsem se sbalil a vyrazil na druhou stranu. Na místo jsem se dostal po 20 hodině večer. Neotálel jsem, rozkrmil jsem hranu koryta, připravil pruty a po rychlém telefonátu s kamarádem, který se ke mně připojil na noc, jsem pruty poslal na svá místa. Co čert nechtěl, “pustili stavidlo” a každých pár desítek minut jsme čistili z vlasců všemožné nečistoty od lidí i přírody. Byl jsem tak znechucený, že jsem před 11 večerní stáhl pruty a šel spát. Věřil jsem, že ráno to bude lepší a naštěstí i bylo. Rychle nahazuji pruty a ulehám ještě do spacáku. Neležel jsem moc dlouho, ze spacáku mě vytáhl první záběr po 3 dnech a já si užívám souboj, po 5 minutách přetahovaní podebírám menšího kapra kolem 4 kg, kterého jsem vyhačkoval a řikam mu: "Pošli mamku". A vyplatilo se! Po hodině dostávám další záběr. Zvedám prut a ryba se hned ukazuje na hladině v dáli, ale poté mizí na minimálně 30 minut do hlubin. Naštěstí vše drží jak má a já ho navádím do podběráku. Když jsem ho navedl do podběráku, první věta Ondry byla: "Kámo, máš dvacku!". Nechtělo se mi tomu ani věřit. Při vážení ručička váhy přesáhla magickou hranici 20 kg. Musel jsem si radostí zařvat! Na takového kapra čekám 7 let. Ještě teď při psaní této zprávy mám husí kůži. Boilie jsem zvolil jako minule G2 a Pampelišku v 24 mm, ale tento kapr si vybral Pampelišku. Tímhle bych chtěl poděkovat Ondrovi, že za mnou přijel a pomohl mi zdokumentovat mého životního kapra, děkuji moc! S pozdravem Daniel Žalud
Po rodinné oslově vyrážím na tři noci k řece. Byl jsem “namlsaný” z předešlé přesnočky a věřil, že to půjde ve stejném duchu jako minule, ale velice jsem se zmýlil.
Autor: Daniel Žalud      07.06.2019 | 15:23 hod.      Přečtěno: 82 x
Ryby se tentokrát nechtěly krmit, nebo spíše v daném místě vůbec nebyly. Rozhodl jsem se, že pokud neudělám do večera záběr, přestěhuji se na druhou stranu řeky, jelikož celou dobu jsem pozoroval ryby právě tam. Během té doby přišla bouřka a vydatný déšť. Nešlo to ale vydržet a i přes průtrž mračen jsem se sbalil a vyrazil na druhou stranu. Na místo jsem se dostal po 20 hodině večer. Neotálel jsem, rozkrmil jsem hranu koryta, připravil pruty a po rychlém telefonátu s kamarádem, který se ke mně připojil na noc, jsem pruty poslal na svá místa. Co čert nechtěl, “pustili stavidlo” a každých pár desítek minut jsme čistili z vlasců všemožné nečistoty od lidí i přírody. Byl jsem tak znechucený, že jsem před 11 večerní stáhl pruty a šel spát. Věřil jsem, že ráno to bude lepší a naštěstí i bylo. Rychle nahazuji pruty a ulehám ještě do spacáku. Neležel jsem moc dlouho, ze spacáku mě vytáhl první záběr po 3 dnech a já si užívám souboj, po 5 minutách přetahovaní podebírám menšího kapra kolem 4 kg, kterého jsem vyhačkoval a řikam mu: "Pošli mamku". A vyplatilo se! Po hodině dostávám další záběr. Zvedám prut a ryba se hned ukazuje na hladině v dáli, ale poté mizí na minimálně 30 minut do hlubin. Naštěstí vše drží jak má a já ho navádím do podběráku. Když jsem ho navedl do podběráku, první věta Ondry byla: "Kámo, máš dvacku!". Nechtělo se mi tomu ani věřit. Při vážení ručička váhy přesáhla magickou hranici 20 kg. Musel jsem si radostí zařvat! Na takového kapra čekám 7 let. Ještě teď při psaní této zprávy mám husí kůži. Boilie jsem zvolil jako minule G2 a Pampelišku v 24 mm, ale tento kapr si vybral Pampelišku. Tímhle bych chtěl poděkovat Ondrovi, že za mnou přijel a pomohl mi zdokumentovat mého životního kapra, děkuji moc! S pozdravem Daniel Žalud



Tipy z našeho e-shopu
Mikbaits katalog 2019 Katalog
2019